Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření FJFI ČVUT v Praze

KATEDRA DOZIMETRIE A APLIKACE IONIZUJÍCÍHO ZÁŘENÍ

Katedra dozimetrie a aplikace ionizujícího záření
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská
České vysoké učení technické v Praze

Břehová 7, 115 19 Praha 1
Telefon: 224 358 256
Fax: 224 811 074
Kontaktní osoba: Prof. Ing. Tomáš Čechák, CSc. , Ing. Tomáš Trojek, Ph.D.
E-mail: kdaiz@fjfi.cvut.cz
WWW stránky: http://www.fjfi.cvut.cz/DesktopDefault.aspx?ModuleId=571

Založení Katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření v roce 1963 je spojeno se jménem Prof. Fr. Běhounka (1898 - 1973). Prof. Běhounek byl jedním ze zakladatelů Fakulty technické a jaderné fyziky, předchůdkyně dnešní FJFI. Od roku 1957 řídil Katedru jaderné chemie a v roce 1963 se stal vedoucím nově zřízené Katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření, kde působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1970. Současně vedl i dozimetrické oddělení Ústavu jaderné fyziky ČSAV a v roce 1972 byl jmenován ředitelem Laboratoře radiologické dozimetrie ČSAV, která z tohoto oddělení vznikla. Tato personální unie významně rozšiřovala experimentální možnosti katedry, okruh přednášejících na katedře i množství témat, kterým se pracovníci katedry tehdy věnovali. Mezi nejvýznamnější výzkumné aktivity katedry patřily v této době práce o radioaktivitě hornin, vody a ovzduší, práce z oblasti dozimetrie ionizujícího záření a práce z oblasti aplikací ionizujícího záření. Katedra pod vedením Prof. Běhounka vychovala řadu absolventů, kteří se významně zapsali do vývoje oboru. Na řadu vědeckých výsledků dosažených na katedře v této době navazují naše dozimetrická pracoviště dodnes.

Ve svém dalším vývoji v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století se katedra pod vedením Prof. J. Šedy orientovala více na spolupráci s dalšími výzkumnými pracovišti, zejména s tehdejším Výzkumným ústavem přístrojů jaderné techniky TESLA Přemyšlení a Ústavem pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů v Praze. Široký rámec výzkumným pracím poskytly též úkoly orientované na dozimetrické systémy a metody pro potřeby armády.

V devadesátých letech se pod vedením Doc. Čecháka posouvá orientace výzkumu i výuky výrazněji k aplikacím ionizujícího záření v medicíně, k radiační ochraně a otázkám spojeným s ionizujícím zářením v životním prostředí. Ke katedře se připojuje Laboratoř mikrotronu, ve spolupráci s dalšími pracovišti ČVUT vzniká v jejím rámci Laboratoř kvantitativních metod výzkumu památek. Katedra se zapojuje do mezinárodní spolupráce na programech CERN. K původnímu jedinému široce pojatému inženýrskému studijnímu zaměření na dozimetrii a aplikace ionizujícího záření přibývá nejprve bakalářské zaměření orientované na problematiku radioaktivity v přírodním prostředí a pak i inženýrské zaměření směřované k problematice lékařské radiologické fyziky. Těmito změnami je dotvořena stávající podoba katedry.